ÚNOR 2007

Hlavní aktéři:

Peter (the outdoor expert v popředí jezera Pukaki, ve kterém se místo něj obvykle odráží monumentální Mt.Cook)

Pavlína (budoucí autorka série „NZ from car“ v zátiší s jezerem Wanaka u outdoorového města Wanaky)

a ZY 1792 (Huinday z Ezy Rentals)

Únor začíná a s ním první část naší výpravy (1.2 – 19.2.). Náš program je jednoduchý: úplná relaxace lezením a chozením (na NZ tzv.„tramping“) bez doteku civilizace. Itinerář: Castle Hill-West Coast-Gillespies Pass trek-Quenstown lezenice-Dusky track oh my Good-way back to Christchurch. Na mapě to vypadá přibližně takto, celkem asi 2500 km.

První zastávka kde jinde než v Castle Hill, kde Peter úspěšně prezentuje zdejší sestavu boulderů přelezem další V6 (prostě těžký).

Lezeme zde 2 dny, v sobotu přijíždí David, odevzdáme mu bouldermatku a vyrážíme na náš road trip.

Naši první přátelé z klubu „přestavěných japonských autobusů“ na parkovišti u Flock Hill (10 km od Castle Hill)– pán nás pozval dovnitř a vysvětlil nám výhody členství v klubu. Průměrné obsazení autobusu = dvě osoby.

A po lezeckém úvodu konečně vyrážíme směrem k západnímu pobřeží. Rychle projíždíme Arthur’s Pass a u moře doleva. Peter si může užít v praxi přátelské a vstřícné chování místních dopravních policistů – jejich zástupce mu udělí pokutu 80 dolarů (tisíc korun) za překročení rychlosti o 12 km, s čímž se náš oblíbený dopravní inženýr těžce vyrovnává po zbytek jízdy (fotka s policistou vyjde v březnovém čísle místního dopravně inženýrského časopisu Roundabout s popiskem „Visiting Czech traffic engineer Petr Pokorny (Traffix, Christchurch) learns the finer points of speed limit law enforcement“).

Cesta po západním pobřeží je úžasná – oceán, prales, cítíme se jako doma na Vysočině (a nebo v Jizerkách). Dojíždíme červené auto ze stejné půjčovny jako náš ZY 1792 a po značném úsilí a nervovém vypětí jej předjíždíme. Pavlína prohodí: „nejsou to náhodou babičky?“. Necháme se tedy předjet a fakt, jsou to ony. Jak je ale zastavit?? Pod vlivem předchozí pokuty nechce Peter moc riskovat, což však vzhledem ke stylu jízdy babiček znemožňuje předjetí. Blikáme, troubíme, máváme a nic. Po hodině jízdy je konečně předjedeme, zastavíme na parkovišti, vystoupíme ven a máváme jak vzteklí. Úspěšně zastavíme dokonce auta dvě, neboť to vypadá, jako bysme měli poruchu. Po krátké a milé konverzaci s babičkami jedeme dál za svým cílem.

Ještě týž večer neodoláváme turistickým atrakcím a vydáváme se na pochod k jednomu z tříticíce ledovcům na NZ – Fox Glacier.

Shledáváme, že NZ je… obrovský!

Další den se již probouzíme v Mt. Aspiring National Park. Zde máme jako aklimatizaci naplánovaný jeden středně obtížný trek údolím Young River přes průsmyk Gillespies do údolí Willking River a zpět do městečka Makaroa. Celkem 64 km, dá se spát buď v chatách nebo ve stanu, který je možné postavit kdekoliv v národním parku. Trek začíná přechodem Young River, což je pro nás nezkušené river crossery docela oříšek. Voda do pasu, silný proud a batohy na zádech nám dávají docela zabrat. Docela jsme překvapeni náročností trasy, kterou umocňuje i skladba neseného proviantu – piva, konzervy atd. První noc trávíme ve zcela nové chatě Young Hutt, další noc pak ve stanu na říčním ostrově v údolí Willking River.

River crossing zpět k autu nás již nemůže zaskočit a po výborném obědě v místní kavárně vyjíždíme dále na jih, ve Wanace nakupujeme zásoby, přespíme u Queenstown, kde si i cvičně zalezeme dvě cesty v oblasti Wey Creek ve stínu krásných hor Remarkables

a spěcháme hlouběji na jih do Te Anau, města ve Fiorland National park, kde máme v plánu absolvovat pověstmi opředený Dusky Trek…