Tuleni alias Fur Seals

Společně s ovcí, krávou, koněm a ptactvem je tuleň asi nejčastějším větším zvířetem, kterého jsme tady potkali. Zpočátku je z toho člověk docela nadšený, vidět tuleně zblízka v přírodě je přeci jenom jiné než v ZOO, ale nyní nás již ukazatele s nápisem Fur Seal Colony podél cest nechávají klidnými. Většinou se udává, že člověk by se neměl k tuleňům přiblížit na víc jak 10 metrů, ale důležité je hlavně nevstupovat mezi ně a moře, to by se mohli cítit ohroženě a nasrat se. Taky se nevyplatí obtěžovat matky s dětmi. Jo a kolonie tak trochu smrdí.

Foto 1 - první tuleň na naší vánoční cestě se válel hned na parkovišti v Kaikouře

Foto 2, 3, 4,5 - poblíž se nachází větší kolonie, vede k ní snadná stezka po pobřeží s pěknými výhledy a útočícím ptactvem

Foto 6 - Po cestě z Kaikouri po východním pobřeží na sever se nachází další kolonie, kde se dají tuleni pozorovat zblízka ze skály. Pozorovali jsme půl hodiny jednoho, co vylezl z vody a otravoval všechny spící druhy.

Foto 7 - na dalšího tuleně jsme narazili na plážích u Farewell Spit

Foto 8 - No a poslední je z Abel Tasman, ve vodách okolo Separation Point, kde nás jeden macek otravoval při plavbě kanoí.

Tak zatím ahoj, příště jsou na řadě ptáci, to se bude Vladovi líbit.