Třetí týden - čtvrtek

Tak vám představíme jeden pracovní den ala Nový Zéland. Ráno budíček 5.45, vstáváme s krápniky u nosů, protože šetríme na elektřině a v pokoji radši nemáme topení, máme tu tedy tak 10 stupňů; cereálie, čištění zubů, příprava svačiny, zahřívání auta a mozků a odjezd na 30 kilometrů vzdálenou farmu. Cesta je až příliš jednotvárná a přímá, jen ty kýčovité výhledy na předhůří Jižních Alp..

Ráno cestou do práce po Old West Coast Road

Kolem 7 hodiny ranní se ocitáme na poli okupovaném hejnem prácechtivích asiatů, kteří pod vedením Maorského předáka plundrují nadsvětelnou rychlostí lány chřestu. Tak se nesměle zapojujeme do této záživné činnosti a svým osobitým (rozuměj pomalým) tempem, pod heslem ani chřest na zmar, se plížíme polemi.

Pole a hory, proč to není jinak

Ale jako mávnutím kouzelného proutku se po příjezdu farmáře a jeho oznámení, že se od teď již nepracuje od hmotnosti, ale od hodiny, přeřazují všichni z Warpu 10 na neutrál a kdyby to šlo jelo by se na zpátečku; a tak všichni usedají na své pracovní kbelíky a vydělávají. Ve dvanáct to balíme a jedeme dom. Cestou jsme si nemohli nechat ujít ty lákavé výhledy a tak si je aspoň fotíme, otáčíme na druhou stranu a míříme do canterburských nížin.

Cesta z práce

Pták a hory Modrej pták a hory

A takhle to tam prý vypadá z bližšího pohledu

Cestou domů se stavujeme u Mišky a dávame jí část ukořistěného chřestu, odměnou ji krademe kolo and home sweet home. Tady vyzvedáváme Marťase a jedeme na neuspěšný lov na madračku a úspěšným lov do super marketu. Po příjezdu vaříme, Martin jde do práce a David na pohovor. A odpoledne trávíme s Péťou na zahradě pletím záhonů a kompletní regenerací těla i ducha.

Zahradník v akci



David blbne na zahradě

A pak už si jen jdeme koupit pivka do místního obchodu ať se nám líp píše do blogu.

Improvement of furniture in our room

A to je konec pohádky o pracovním dnu na NZ.