Hitting the road again

Tohle je zřejmě poslední kapitola tohoto blogu. Všichni jsme poměrně úspěšně přežili závěrečný večírek, i když to bylo poměrně divoké. Dnes jsme zrecyklovali všechen odpad, nábytek a jiné vybavení, půjčili si od kámošů dodávku a zítra vyrážíme směr Fiorland. Snad nezmrzneme, ve vyšších polohách už sněží. No ale berem si lezení i plavky...Týden budeme chodit a lozit na jihu a pak vše ukončíme v Castle Hill.
Takže všem věrným čtenářům děkujeme za přízeň a těšíme se na viděnou!!!
see you

Velikonoční pondělí

Ahoj! Je pondělí večer, jsme opět blíž domova, kam se těšíme, ale dnešek byl z dnů, kdy by tady člověk chtěl zůstat...nádherné podzimní počasí v Castle Hill, lezení od 9 rána do tmy, naprostá paráda, bez průvodce (fakt to už tady známe), šedočerné masivy hor na pozadí žlutých luk, modrá obloha...Lozíme podle citu, co se nám líbí a co ne, obtížnost nehraje roli, večer u vína v průvodci zjišťujeme, co jsme to vlastně vylezli...Dnes jsme ani nefotili, tak připojuji pár fotek z minula...

Boulder z titulní strany průvodce

Se Stračenou a Katjou v nitru kamene

Opět Lebkoun
Cestou z Prebble Hill

John ve spáře (V5), kurevsky těžké

A Honza na vrcholu

Canterbury museum

Je neděle, konečně přestalo pršet, tak jsme s Davidem vyjeli do města, opět trhy a pak dopolední návštěva muzea. Konečně jsme tedy viděli tučňáky a kiwi. Tady je pár fotek...

Nejstarší antarktický motorový skůtr ze dřeva

Pól

Albatrosové

Kiwi

Pastýř

Tučňáci

Mašina

Dostavník pro 17 lidí

Kolo

Polsko

Etiopie

Velikonoce
Dnes je sobota, prší a my odpočíváme po pátku v Castle Hill. Včera nás docela překvapilo, že o svátcích je vše zavřeno a platí zákaz prodeje alkoholu. A my měli takovou chuť na pivo... po cestě ze skal nám naštěstí načepovali pivo v Darfieldu, pod podmínkou, že si ke stolu vezmeme jídelní lístek a budem fingovat vybírání jídla. K jídlu se totiž pít může...Jelikož jsme byli autem a povolený limit alkoholu v krvi je tady 0,8 promile, tak jsme si mohli dát ve dvou 3 jugy (1 jug = asi 2 piva načepované dohromady do plastové nádoby, z které se pak pivo rozlévá u stolu do skleniček). Po návratu domů a večeři jsme bohužel dostali znovu chuť na pivo a museli jsme čekat až do půlnoci, kdy nám v nonstop obchodu pivo prodali. Tak jsme si za odměnu za to čekání koupili český budvar. V neděli je opět svátek, tak se musíme lépe připravit...

Před chvílí jsem se vrátil z města, snaha nakoupit nějaké dary mě donutila po dlouhé době k návštěvě centra. No, na dárky moc nedošlo, podíval jsem se ale na sraz VW, prošel trhy a jel domů dělat sushi. Následující fotky jsou ze srazu VW + jedno porsche.

Traffix, kde jsem již od října, se chystá na fůzi s podobnou menší společností, takže se vymýšlí nové jméno (Nexus, ViaStrada, Intergreen?), 1. května začne stěhování do nových společných prostor v centru města a celé je to poměrně hektické. Nedávno proběhlo "formální" setkání všech 10 zaměstnanců obou firem v Canterbury Club + focení na nový web. Takže zneužiju přístup k fotkám a můžu představit své kolegy...

Nejstarším co do počtu let, ale nejmladším co do počtu dní v Traffix je Andrew, takže jeho hlavní povinností je udržovat lednici plnou piv (nastoupil totiž o týden později než já). Proto je možné ho titulovat "sonny". Andrew pracuje momentálně na projektu využití GIS při plánování cyklodopravy v Melbourne. Když začne něco vysvětlovat, je to na dlouho. O víkendech hodně trampuje.

Andrew

Hlavním mozkem Traffix je Axel, původem z Německa, který se zde před 10 lety přiženil, pak pracoval na místní radnici, kde potkal Warrena a znechuceni byrokracií se před rokem rozhodli založit vlastní společnost. Axel má heslo, že v práci musí být hlavně zábava. Což často je. Jinak je to odborník na design infrastruktury pro cyklisty, na světelné křižovatky a na dopravní modelování. Bývalý lezec, nyní se věnuje hlavně svému pozemku u moře.

Axel

Jediným rodilým Kiwi (tzn. že po mě je majitelem nejhorší angličtiny) je Warren. Milovník vína a piva, řeší hlavně praktické konkrétní projekty zakázky. Jinak jezdí na horském kole a rybaří.

Warren

No a poslední členkou týmu je Sarah, která se nám stará o účetnictví a posílá mi výplatu. Nesedí s námi v kanclu, neboť pro nás pracuje externě.

Sarah

No a pak jsem tam já, který dělá všechno možné...

A takhle to vypadá v naší malé kanceláři...

První dubnová neděle

Tak se nám, teda mě a Davidovi, blíží ta naše mise ke konci. 17. 4. nám vyprší smlouva na pronájem domku, Hood dnes prodal postel a poličku (aby měl na zaplacení posledního nájmu:-), 13.4. proběhne demolition party, po které to tady musíme přes víkend zvelebit tak, abysme získali zpět zálohu (550 dolarů). Jelikož nám skomírá trávník, je zisk zálohy již teď značně ohrožen.
17. 4. odjedeme všichni tři do Queenstown, kde kluci plánují nějaké adrenalinové aktivity (bungee jump, paragliding), které v klidu vynechám a pak se přesuneme dále na jih do Te Anau. V Te Anau začíná Kepler Treck, jeden z tzv. Great Walk. Asi 60 km národním parkem Fiorland, poměrně lehkým terénem. To by nám mělo zabrat maximálně 4 dny, pak se musíme vrátit zpět do Christchurch, jelikož Martin odlétá na výlet na Severní Ostrov. No možná ho vyšleme zpět busem a zůstanem na jihu déle kvůli lezení. Pak ještě rozlučkový výlet do Castle Hill, přelezení všech zbývajících projektů a 2.5. v 10:30 přes Auckland a Taipei do Vídně, kde bysme se měli vypotácet z letadla 3.5. ráno. Docela se už těšíme na jaro doma, pivo na zahrádce a všechny ostatní radosti...

Jinak tady není nic nového, léto už končí, David se dal na golf a je tu spousta much. Tento víkend byl takový "netypický". David má hafo práce, takže nikam nemohl jet a nikoho jiného jsem nenašel, takže jsem vyrazil sám do Castle Hill. Jeden a půl dne lezení o samotě...zajímavé. Teď ještě vymyslet nějaký plán na Velikonoce, aby to nedopadlo podobně.

Nemáme ani žádné nové fota, tak speciálně pro Janisa a Dana přikládám fotku z minulého týdne. Je to můj zatím neúspěšný pokus boulderu Generation X (V7). Ještě chybí 3 kroky, ale je to lezitelné...