Putangitangi alias Paradise Shelduck Valley

Dny se zkracují stejně rychle jako počet dnů do našeho odjezdu. Momentálně panuje krásné babí léto, dá se pořád koupat, ale ráno už bývá mlha a v 7 večer je tma a chlad.

Víkend jsem tentokrát strávil ve společnosti Honzy Stračeny a Katji. David s Martinem zůstali ve městě. V sobotu ráno jsme odjeli kam jinam než do Castle Hill. Celý den jsme strávili v naprosté izolaci od civilizace v té nové boulderovací oblasti, jak jsem o ní psal minule. Bylo docela vedro, takže jsme hledali lehké linie a spíše si užívali pobyt v přírodě. Vytvořili jsme 6 snadných boulderů, koupali se v řece a cestu zpátky k autu jsme absolvovali kaňonem Broken River. Pastviny, kostry krav a ovcí, samota...ideální kompozice pro komediální horor Black Sheep, který tady promítají v kinech (asi na to budu muset zajít, slibuje to obskurní podívanou o zmutovaných zabijáckých ovcích, která terorizují farmu na Novém Zélandu). Více na http://www.blacksheep-themovie.com/. Fakt dobré stránky.

Takže zde pár fotek:

Putangitangi (takové pěkné kachny) sedí na kamenu a hlídají údolí

více o kachnách na http://www.nzbirds.com/birds/putangi.html

Honza kontra boulder Lebkoun

Vzpomínka na Helfštýn

Vzpomínka na Helfštýn - vzlíná Katja

Honza si hraje s podvečerní spárkou

Neděli jsme se fyzicky odrovnali ve společnosti Honzy Zbranka, Davida Schinzela a Johna, když jsme od úsvitu do soumraku pobíhali po Castle Hill a lezli a lezli. Cestou zpět již tradiční čepované Montheys Pilsner ve Springfieldu a hurá do práce...

The Air Below

Ano, opět bouldering. Takže ahoj Pavli, Janisu, Vlado, Bejčku. Ostatní z toho asi můžou být už přesycení...
Včera se k nám na návštěvu stavili kluci - Honza s Pavlem, a přinesli pár fotek ze soboty. Tak tady jsou:

foto 1 -Pavel na vrcholu nějakého kopce nad Castle Hill

foto 2 - Supernatural, V5

ostatní fota - The Air Below, V6. Leze Michael a já, dost jsme se napadali, ale nakonec jsme to dali

Snová neděle na úpatí Prebble Hill

Je pondělí večer, ležím v posteli a nemůžu se pohnout. Namožené ramena, odřené kolena a lokty, prolezené prsty atd. David je na tom podobně. Víkend se prostě zadařil a zvláště pak neděle byla fantastická. V 10 hodin ráno jsme v silné sestavě 6 lidí vyrazili údolím Broken River do pole šutrů na úpatí Prebble Hill, kde prý ještě nikdo nebouldroval. Cestu na místo částečně usnadňuje silnice, která zde byla vybudovaná kvůli natáčení nějakého filmu, ale i s ní to není jen taková procházka. Nakonec dochází i na river crossing a za 40 minut nadrženého poklusu stojíme pod prvními kameny. Na 2 nejbližší kameny už někdo nějaké bouldery udělal, jde to poznat podle bílých fleků okartáčované skály. I tak ale okolí nabízí nespočet možností lidskou rukou nedotčených balvanů. Vybalujeme plastové a ocelové kartáče a rozbíháme se po okolí...

v dáli pole balvanů ve svahu - náš cíl

river crossing Broken River

Honza Stračena vyčistí parádní boulder přes troje obrovské díry, shodujeme se na klasifikaci V3. Mezitím Ivan jak zběsilý čistí traverz, přičemž stále odbíhá i na jiné kameny a vymýšlí kvanta další práce.

Děroun, V3. Leze prvovýstupce Stračena

Ivan mezitím dočistil traverz a udělal několik dalších boulderů, které společně s Honzou Zbrankem většinou i přelézá. Na nás je to moc obtížné, kluci jsou přece jenom o několik tříd výše....

Honza přelézá jeden z Ivanových boulderů

A Ivan přelézá zas něco jiného

Mě se zalíbí hrana takového malého odpadlíka, tak to čistím a nakonec i přelézám. Jmenovat by se to mohlo Lebkoun, neboť okolo se povalují, co jiného než lebky.

odpadlík Lebkoun vlevo

Lebkoun v detailu

Nakonec kluci Lebkouna čistí i vespod a Honza Zbranek přidává sit start, celková obtížnost tak stoupá na V5.

Sit start Lebkouna

Mezitím každý běháme po svahu, vymýšlíme a čistíme nové linie, lámeme kartáče, ani nestíháme jíst...Najednou je 6 hodin, musíme s Davidem a Stračenou k autu, neboť máme vyzvednou kámoše z treku. Opouštíme kluky, co lezou v kuse už 5 dní a odpočinek mají naplánovaný až na středu, což je docela šílené. Cestou míjíme geologické špeky a odlétáme přes Springfield (pivo a špek na zahrádce) zpět do Christchurch...

umění eroze

vrstvy
pohled zpět, snad se ještě vrátíme

Smolná sobota

Nastal víkend, předpověď počasí je příznivá, takže opět kam jinam než do Castle Hill...Tentokrát s námi jede i německý přítel Michael, Honza Stračena a Pavel alias Ital, takže využíváme dodávku Stračeny a Itala. Jelikož David dopoledne pracuje, jdeme si se Stračenou ještě zalét do jeskyně...
Večer bysme se měli setkat v kempu Crageiburn s Honzou Zbrankem, Davidem Schinzelem a Ivanem Voštinářem (autor lezeckého průvodce po NZ) a domluvit se na neděli, kdy se k nim chceme připojit na výpravu do nové neprobádané bouldrové oblasti...

Užíváme si odpoledního lezení v Castle Hill, konečně překonáváme The Air Below, vysoký težký boulder za V6 a v skoro už jsme na odchodu, když si Michael při dopadu z malé výšky ošklivě pochroume kotník...na zádech ho odnášíme k autu, jedeme se do kempu domluvit s klukama, že přijedem zítra ráno a místo spánku v přírodě míříme zpět do Christchurch, odvézt Michaela do nemocnice.. ten borec má fakt smůlu, je tady měsíc a už si posral meniskus, šlachy na prstech a teď kotník...Večer ještě vypaluju klukům fotky, tak na ukázku 2x Castle Hill objektivem Davida Schinzela. Další díl z nedělní úžasné výpravy bude následovat...

Únorové prázdniny - část druhá

Na začátek ještě 2 fotky z první části našeho výletu, konkrétně z Hanging Rock a okolí. Na první fotce jsou sila na pozemku farmy, kde se mezi ovcemi nachází lezecká oblast Hanging Rock, na druhé je k vidění monumentální maorská nástěnná malba...

Takže můžeme začít s vyprávěním...

Po dvoudenním odpočinku v Christchurch vyrážíme severním směrem. Chceme hodně lézt, takže cíl je jasný - Castle Hill. Strávíme zde 4 dny v příjemném rytmu snídaně - lezení - večeře - víno. Pavlínka pěkně bojuje s bouldrovými problémy a podaří se jí kromě mnoha V4 vylézt krásný boulder Cyclop za V5, což je už docela solidní výkon. Já jsem konečně přelezl Little Balls (V6), což je jeden ze série mantle boulderů, které bych chtěl do odletu zdolat (dalšími jsou Unrepeatable a Ocean). Počasí máme úžasné, lidé skoro žádní, prostě paráda.

Castle Hill bez boulderů

a s bouldery

začátek Little Balls

a to je teprve opravdový začátek Little Balls...

Hood nám ještě v Christchurch na menším domácím večírku oznámil, že musíme navštívit Charlston a zkusit tradiční lezení nad mořem. Výmluvy, že s sebou nemáme výbavu na lezení po vlastním jištění, se rozpouštějí za cinkotu friendů, vklíněnců a hexů, které nám Hood ochotně půjčuje...Takže po 4 dnech radosti znovu na cestu, projíždíme Arthur's Pass a na pobřeží se tentokráte vydáme vpravo, na sever. K večeru dojíždíme do Charlstonu, postavíme stan v zátoce Constant Bay, což je krásné místo, kemp zdarma a pobývají zde pouze dva další lezecké páry. Jdeme hned na obhlídku skal a ajajajaaj. Mám strach. Moře je divoké, fakt nespoutané, obrovské a nad těma vlnama a ohromnýma vlajícíma řasama se tyčí 40 metrů vysoké žulové stěny bez jediného jištění...to vše v zapadajícím slunci. Ihned se vrháme na zásoby vína a piva a listujeme v průvodci, co jako zítra zkusíme. Usínáme s obavami a bez tučňáků, kteří se zde měli po setmění ukázat, ale nakonec se nedostavili.

Kemp v Constant Bay, ZY 1792 vpravo

řasy dlouhé dlouhé i 5 metrů

Ráno se rozlézáme v kratších cestám a zvykáme si na jištění a hlavně na bouřící moře pod nohama. S obtížemi přelézáme cesty klasifikace 16 - 17 (asi 6a) a ve vzduchu se vznáší otázka, zda si troufneme na Wonder Wall, klenot oblasti, 45 metrů vysokou stěnu s cestou Stinger, klasifikace 17 a třema hvězdičkama v průvodci. Poté, co Pavlínka skáče v jedné další 17 do mikrofrienda a já to těžší místo zbaběle oblézám, bych si na nás nevsadil...

Je jasné, že se do toho odpoledne pouštíme - naštěstí mám před tím možnost pozorovat týpka, co tu cestu zrovna leze, takže vím, že se to dá docela zajistit a že nejtěžší místo je až skoro nahoře.

Pomalu vzlínám, hledám místa pro jištění, prvních 20 metrů je příjemných, pak ta cesta ale nějak ztěžkne a v podstatě až na vrchol bojuju za všech sil a předvádím opravdu zajímavé krokové variace, které Pavlínka nechápavě ze spoda sleduje. Nakonec se vydrápu na vrchol, sednu na skálu, podívám se na moře, kde se z vln zrovna vynořují 2 delfíni a jsem spokojený. Jistím ze shora Pavlínu a jsem rád, že už to mám za sebou. Pavlínka dolézá s vyvalenýma očima a shodujeme se na tom, že to bylo zatraceně těžké. Tím je pro dnešek odpracováno a jdeme pít pivo. Zasloužíme si to.

meditace před cestou

a to je ona, Wonder Wall, leze borec z USA

Pavlínka předvádí kulinářské zázraky v Constant Bay

Nezbytná výbava - průvodce, repelent, chilli fazole, víno, olivový olej, lžička Kathmandu

Druhý den zjišťujeme, že toho máme dost, balíme stan a přesouváme se dále. Omrkneme tulení kolonii ve Westportu, kde matky zrovna učí mláďata pohybu ve vodě a pak jedeme a jedeme a jedeme, až dorazíme na východní pobřeží. Rozhodujeme se kam dál, nápad zkusit oblast Redcliffs je zavrhnut, když zjišťujeme, že jsme vlastně kousek od Castle Hill, tak se tam na další 3 dny vracíme... Pavlínka poměrně neúspěšně válčí s místními opeřenci, horský papoušek Kea jí dokonce sedl na nohu, takže málem infarkt...

Neúprosně se blíží datum odletu Pavlíny, předposlední den vyběhneme na Avelanche Peak v Arthur's Pass, dáme si super zmrzku a jedeme zpět do Christchurch. Na Castle Hill se valí mlha a my do ní, abysme se vynořili zpět do pracovní reality...

Cyklotrasy okolo Christchurch

V rámci své práce jsem včera objížděl autem cyklotrasy, které vedou nad městem okolo přístavu Lyttelton. Jedná se o trasy, na kterých se jezdí open závody, takže na nich trénuje hafo cyklistů a my máme za úkol navrhnout dopravní značky, které bz na cyklisty upozorňovaly...Trasy se nazývají Short Bays, Long Bays a Figure 8, délky od 40 do 80 km, vedou po úzkých klikatých zpevněných cestách mezi kopci a skálami...
Na ukázku pár fotek