Hitting the road again

Tohle je zřejmě poslední kapitola tohoto blogu. Všichni jsme poměrně úspěšně přežili závěrečný večírek, i když to bylo poměrně divoké. Dnes jsme zrecyklovali všechen odpad, nábytek a jiné vybavení, půjčili si od kámošů dodávku a zítra vyrážíme směr Fiorland. Snad nezmrzneme, ve vyšších polohách už sněží. No ale berem si lezení i plavky...Týden budeme chodit a lozit na jihu a pak vše ukončíme v Castle Hill.
Takže všem věrným čtenářům děkujeme za přízeň a těšíme se na viděnou!!!
see you

Velikonoční pondělí

Ahoj! Je pondělí večer, jsme opět blíž domova, kam se těšíme, ale dnešek byl z dnů, kdy by tady člověk chtěl zůstat...nádherné podzimní počasí v Castle Hill, lezení od 9 rána do tmy, naprostá paráda, bez průvodce (fakt to už tady známe), šedočerné masivy hor na pozadí žlutých luk, modrá obloha...Lozíme podle citu, co se nám líbí a co ne, obtížnost nehraje roli, večer u vína v průvodci zjišťujeme, co jsme to vlastně vylezli...Dnes jsme ani nefotili, tak připojuji pár fotek z minula...

Boulder z titulní strany průvodce

Se Stračenou a Katjou v nitru kamene

Opět Lebkoun
Cestou z Prebble Hill

John ve spáře (V5), kurevsky těžké

A Honza na vrcholu

Canterbury museum

Je neděle, konečně přestalo pršet, tak jsme s Davidem vyjeli do města, opět trhy a pak dopolední návštěva muzea. Konečně jsme tedy viděli tučňáky a kiwi. Tady je pár fotek...

Nejstarší antarktický motorový skůtr ze dřeva

Pól

Albatrosové

Kiwi

Pastýř

Tučňáci

Mašina

Dostavník pro 17 lidí

Kolo

Polsko

Etiopie

Velikonoce
Dnes je sobota, prší a my odpočíváme po pátku v Castle Hill. Včera nás docela překvapilo, že o svátcích je vše zavřeno a platí zákaz prodeje alkoholu. A my měli takovou chuť na pivo... po cestě ze skal nám naštěstí načepovali pivo v Darfieldu, pod podmínkou, že si ke stolu vezmeme jídelní lístek a budem fingovat vybírání jídla. K jídlu se totiž pít může...Jelikož jsme byli autem a povolený limit alkoholu v krvi je tady 0,8 promile, tak jsme si mohli dát ve dvou 3 jugy (1 jug = asi 2 piva načepované dohromady do plastové nádoby, z které se pak pivo rozlévá u stolu do skleniček). Po návratu domů a večeři jsme bohužel dostali znovu chuť na pivo a museli jsme čekat až do půlnoci, kdy nám v nonstop obchodu pivo prodali. Tak jsme si za odměnu za to čekání koupili český budvar. V neděli je opět svátek, tak se musíme lépe připravit...

Před chvílí jsem se vrátil z města, snaha nakoupit nějaké dary mě donutila po dlouhé době k návštěvě centra. No, na dárky moc nedošlo, podíval jsem se ale na sraz VW, prošel trhy a jel domů dělat sushi. Následující fotky jsou ze srazu VW + jedno porsche.

Traffix, kde jsem již od října, se chystá na fůzi s podobnou menší společností, takže se vymýšlí nové jméno (Nexus, ViaStrada, Intergreen?), 1. května začne stěhování do nových společných prostor v centru města a celé je to poměrně hektické. Nedávno proběhlo "formální" setkání všech 10 zaměstnanců obou firem v Canterbury Club + focení na nový web. Takže zneužiju přístup k fotkám a můžu představit své kolegy...

Nejstarším co do počtu let, ale nejmladším co do počtu dní v Traffix je Andrew, takže jeho hlavní povinností je udržovat lednici plnou piv (nastoupil totiž o týden později než já). Proto je možné ho titulovat "sonny". Andrew pracuje momentálně na projektu využití GIS při plánování cyklodopravy v Melbourne. Když začne něco vysvětlovat, je to na dlouho. O víkendech hodně trampuje.

Andrew

Hlavním mozkem Traffix je Axel, původem z Německa, který se zde před 10 lety přiženil, pak pracoval na místní radnici, kde potkal Warrena a znechuceni byrokracií se před rokem rozhodli založit vlastní společnost. Axel má heslo, že v práci musí být hlavně zábava. Což často je. Jinak je to odborník na design infrastruktury pro cyklisty, na světelné křižovatky a na dopravní modelování. Bývalý lezec, nyní se věnuje hlavně svému pozemku u moře.

Axel

Jediným rodilým Kiwi (tzn. že po mě je majitelem nejhorší angličtiny) je Warren. Milovník vína a piva, řeší hlavně praktické konkrétní projekty zakázky. Jinak jezdí na horském kole a rybaří.

Warren

No a poslední členkou týmu je Sarah, která se nám stará o účetnictví a posílá mi výplatu. Nesedí s námi v kanclu, neboť pro nás pracuje externě.

Sarah

No a pak jsem tam já, který dělá všechno možné...

A takhle to vypadá v naší malé kanceláři...